ANTIHISTAMINIKA V PRAXI

Pro mnohé z nás je příchod jara spojen nejen s nástupem teplejšího počasí, probouzením se přírody a díky hřejivým slunečním paprskům i všeobecně veselejší náladou, ale i každoročními obtížemi, představovanými alergickými rýmami.  

Co to alergická rýma je, si asi dnes každý umí představit. Někdo z vlastní zkušenosti, ti šťastnější z pozorování okolí. Zvýšená sekrece z nosu, kýchání, svědění v nose, ucpaný nos, svědění, pálení či řezání v očích. A to s sebou nese únavu, ospalost, narušení spánku, snížení výkonnosti v práci i ve škole. A to vše vzniká na podkladě alergické reakce.

 Jedná se o složitý obranný proces organismu, který je vyvolán setkáním s alergizující látkou. Dochází, mimo jiné, k uvolňování látky zvané histamin, která je zodpovědná za širokou paletu příznaků. Mimo jiné zvyšuje propustnost kapilár, aktivuje vodnatou sekreci žláz, dráždí nervová zakončení. Jeho blokáda znamená pro postiženého často až úplný ústup obtíží. Jak tedy na to? Nejefektivnější se jeví zablokování tzv. H1 receptorů v postižených orgánech, tedy míst, kam se histamin váže, a kde působí. Látky s tímto efektem označujeme jako H1 blokátory nebo také H1 antihistaminika. Používají se jednak léčebně, pokud už problém nastal, nebo i preventivně. 

Ve vývoji nových molekul antihistaminik udělal farmaceutický výzkum velký posun. S prvopočátky jsou spojena antihistaminika I. generace, jako je Dithiaden a Fenistil. U nich se objevuje  poměrně silný tlumící účinek, který léčeného velmi omezoval. Před více než třiceti lety se pak na trh dostávají antihistaminika II. Generace (Zyrtec, Claritin ….). Jedná se o chemické látky, které mají specifičtější vazbu na příslušné receptory a díky tomu je jejich účinek delší, nástup efektu je rychlejší a v neposlední řadě i sedativní efekt je výrazně nižší. Jako nejnovější trend se objevují antihistaminika III. generace, nebo také antihistaminika s imunomodulačním efektem.  U nich se začínají objevovat důkazy o protizánětlivém, resp. imunomodulačním působení.

Nabídka antihistaminik pro samoléčbu nebo jako rychlou pomoc v případě, že nás alergická rýma zaskočí, je široká.  Většinou je pro rozhodování o volbě konkrétního přípravku důležitá předchozí zkušenost, event. dlouhodobá léčba a individuální snášenlivost konkrétního přípravku. Do úvahy bychom ale měli zahrnout i chronická onemocnění, např. sníženou funkci ledvin (volíme raději loratadin), jestli dávka postačuje 1x denně nebo musíme přidávat nebo měnit dobu podání, těhotenství, kojení apod.