Dnes zavítáme do elity mezi jedovatými rostlinami. Jejich jména, či názvy obsažených alkaloidů jsou v širokém povědomí. Účinky těchto rostlin jsou známy a využívány již od pradávna, ať v travičství nebo trávení zvířat, např. vlků a lišek.
OMĚJ ŠALAMOUNEK A OUMĚJ VLČÍ MOR
Jak název napovídá, byly tyto rostliny využívány např. u starých Slovanů právě pro trávení zvířat. Jsou to statné rostliny, vysoké až 1,5m. Vyskytují se především v horských oblastech. Jejich dekorativní vzhled je předurčuje i pro pěstování pro okrasu. Zde jsou využívány i šlechtěné kultivary. Jsou prudce jedovaté, účinnými složkami jsou především složité alkaloidy, dále třísloviny, organické kyseliny, pryskyřice a jiné. Nejznámějším je akonitin, jeden z nejprudších rostlinných jedů. Jsou popsány otravy u dětí i po pouhém vysávání nektaru z květů. Průběh otravy se počítá na hodiny, nezbytná je lékařská pomoc. Nejprve se dostaví excitace, pak následuje pocení, průjem, zvracení, mravenčení po těle. Dále dochází k poruchám srdečního rytmu, dýchání, poškození srdce až smrt. Důležité je dostat jed z trávicího ústrojí – vyvolat zvracení, výplach žaludku apod. O jeho účincích už psal i slavný lékař Avicena.
SKOČEC OBECNÝ
Výrazná rostlina, u nás pěstovaná jako jednoletka pro okrasu, ale ve své domovině roste jako strom. Velmi nápadné jsou dlanitě dělené listy a jakoby ostnité tobolky s plody. Ze zralých tobolek se semena, podobná fazolím, uvolňují – odskakují. Jedovaté jsou především semena, obsahují prudce jedovatý ricin, alkaloid ricinin a další látky. Pozření i jednoho semena již může mít vážné následky. Otrava se projevuje průjmy, zvracením, bolestmi břicha, mohou se objevit závratě, ospalost, dochází k poškození ledvin a jater. Léčbu je nutné zahájit co nejdříve, ještě i před objevením prvních příznaků. Důležité je opět co nejdříve odstranit jed z trávící soustavy. Ricinový olej se používá často v kosmetickém průmyslu i např. v letectví.
VRANÍ OKO ČTYŘLISTÉ
Hajní bylina s charakteristickým vzhledem. Na lodyze jsou čtyři listy v postavení proti sobě a uprostřed je jeden zelenkavo – žlutý květ a později plod – černomodrá bobule. Její záměna s borůvkou může být osudná. Prudce jedovatá je celá rostlina, ale jed se vstřebává pozvolna. I proto má včasný zásah příznivou prognózu. Může docházet i k místnímu podráždění při kontaktu s pokožkou. Jeho účinků se velmi často využívalo v minulosti v travičství a rostlina má proto aureolu čehosi tajemného a temného. Ve skutečnosti je to krásná a celkem nenápadná bylina. V antické mytologii symbolizuje tato rostlina Paridův soud – čtyři listy jsou bohyně Héra, Afrodita a Pallas Athéna a princ Paris, a bobule mezi mini představuje jablko, které mělo připadnout nejkrásnější z nich.